Drobečková navigace

Úvod > Zámek s parkem > Minulost

Minulost

   zámek 1.pngZámek začal na počátku 18. století stavět nový leník braneckého panství František Erasmus Lockner z Lockenau, který získal v roce 1701 branecké léno za 13 000 zlatých. Zámek byl původně postaven na obdélníkovém půdoryse v barokním stylu, a to jako patrová budova s mansardovou střechou krytou šindelem. V přízemí se nacházel malý pokoj, lokajský pokoj, kuchyň a dvě komory. V prvním patře velká předsíň a šest pokojů pro panstvo.  Po smrti Františka Erasma Locknera v roce 1719 přebírá branecké léno jeho syn Maxmilián Lockner z Lockenau, který je drží až do roku 1746. Špatná ekonomická situace ho donutí lenní statek Branky se souhlasem olomoucké kapitoly prodat Filipu Josefovi svobodnému pánu Wipplerovi z Ušic. zámek 22.png Podle dobových zdrojů ani nový majitel neoplýval finanční silou a navíc vedl hospodářství takovým způsobem, že si na něj stěžují biskupovi v letech 1784 – 1785 vlastní synové Amand a Otto. Ti se v roce 1794, rok před smrtí svého otce, ujímají správy braneckého léna, už zanedlouho však v Brankách hospodaří pouze Otto Wippler. V té době je zámek popisován takto: „Rytířské sídlo bylo vystavěno na jedno patro z dobrého materiálu, nahoře v něm nacházíme předsíň, 6 pokojů ( z toho čtyři pokoje, dva kabinety ), v přízemí malý pokoj, lokajský pokoj, kuchyň, dvě komory a pod samotnou budovou jeden sklep.“  O několik let později žádají bratři Wipplerové biskupství o souhlas s prodejem braneckého léna svým příbuzným sv. p. Hildebrandům. zámek 5.pngPo smrti Otto Wipplera se v roce 1807 stává držitelem braneckého léna dlouholetý přísedící zemského výboru Jan hrabě Troyer, který přislíbil převzít po Wipplerových dluhy ve výši  9 200 zlatých a Amandu Wipplerovi vyplácet doživotní rentu 1 800 zlatých. Není bez zajímavosti, že odhadní cena zámku činila v tom roce 600 zlatých a na pět zlatých byl oceněn letohrádek ve vrchnostenské zahradě. Držení braneckého léna bylo tvrdým oříškem i pro hraběte Troyera, ten si chtěl nejprve na jeho správu půjčit 25 000 zlatých a později dokonce žádal o možnost jeho prodeje. V roce 1822 umírá předchozí držitel braneckého panství Amand Wippler, v roce 1837 Jan hrabě Troyer. Plnomocným leníkem braneckého statku se stává v témže roce jeho syn Ferdinand, který nechal k původní zámecké budově přistavět dvě boční křídla čtvercového půdorysu. zámek 2.pngO deset let později je držitelem léna Bedřich hrabě z Erlachu; změna byla nutná, protože mnoho věcí bylo rozkradeno a špatné hospodaření se projevovalo v lesích i na movitém majetku. V roce 1852 koupil za 54.000 zlatých statek Branky od Bedřicha z Erlachu Karel Noe rytíř z Nordbergu. Ani ten se však dlouho z držení braneckého panství neradoval, neboť ho už o tři roky později prodává prezidentovi zemské vlády v Opavě Heřmanovi svobodnému pánu Pillersdorfu z Pillersdorfa, který v Brankách hospodaří více než tři desítky let. Roku 1872 byly i Branky vymaněny z lenního svazku olomouckého arcibiskupství. Po panu Heřmanovi z Pillersdorfu se v roce 1886 stává majitelem Bránek za 120.000 zlatých advokát a manžel baronky Pillerstorfovny Dr. Hans Huber, který provedl rozsáhlou přestavbu celého zámku a v jeho okolí založil přírodní park v anglickém slohu podle plánů architekta Josefa Kořínka. Parkem dříve protékal potok a jeho součástí byl a dodnes je rybník. Díky stavitelskému úsilí Hanse Hubera získal zámek charakteristickou podobu s nárožní věžičkou na jihovýchodní straně,  menší přístavbou s vysokými francouzskými okny na východní straně a s centrálním, mohutně vystupujícím rizalitem vymezeným nárožními věžemi na zadním průčelí . zámek 3.pngV roce 1910 kupuje branecký statek za 500.000 K. přerovský továrník Jan Weigel, majitel jedné z největších továren na výrobu kočárů v Rakousku Uhersku, o šest let později Branky prodává polskému generálmajorovi ve výslužbě Erichu svobodnému pánu Dillerovi. Ten v roce 1926 prodává Dolní dvůr, ke kterému patří 93 ha nejlepší bonity v katastru obce, Moravskému zemskému výboru, jenž na místě zřizuje Zemský pokusný statek. Za starosty Alberta Günthera od něj kupuje obec Zámeček (č.p. 6), dnešní sídlo obecního úřadu. Zřejmě ve finanční tísni dál v roce 1926 získává baron Erich Diller povolení Státního památkového úřadu k prodeji vzácné mědirytiny „Ritter; Tod und Teufel“ t.j. Rytíř, smrt a ďábel od Albrechta Dürera, 1513, do Lipska. (Tisk tohoto díla lze shlédnout na Wikipedii na adrese https://de.wikipedia.org/wiki/Ritter,_Tod_und_Teufel). Baron Erich umírá v roce 1926 (nebo 1928?). V roce 1930 prodávají jeho potomci p. František Josef Diller, sl. Marie Gisela Dillerová s pí. Alžbětou Leutzendorffovou, roz. Dillerovou, po částech zámek s parkem i statek s polnostmi a lesem Janu Křižanovi st., vlastníkovi Parní pily a továrny na bedny ve Valašském Meziříčí. Nato zámek s parkem i statkem kupuje notář z Valašských Klobouk pan Bedřich Bubílek s manželkou Anežkou a s paní Koláčkovou, zatímco Jan Křižan zůstává vlastníkem lesa. (Po jeho smrti v r.1941 les přešel do vlastnictví jeho syna Jana Křižana ml.) Zvlášť je prodán dvojdům č. 70/182 na okraji parku nedaleko dnešního "kulatého mostku" a to bratřím Janovi a Josefovi Cahlíkovým, provozovatelům stolářství. Zámek s parkem i Horním dvorem jako poslední soukromý subjekt kupuje pan Josef Čeladník, dentista ze Zlína.  Pan Čeladník začíná zámek nově zařizovat a zve na něj malíře a sochaře Ludvíka Siegla, který zdobí interiéry novými prvky a malbami, v parku pak zhotovuje dvojici rytířů a několik dívčích alegorických postav. Hlavní vstup do zámku střežila socha Sfingy. Branky - alej v parku[1].jpgV červenci 1939 prodává pan Čeladník zámek s parkem Podpůrnému spolku dělnictva československé zbrojovky akc. spol. v Brně, ta na zámeckém nádvoří nechává během dvou let postavit novou třípodlažní budovu a směrem do parku nízké dřevěné stavby. Nové objekty slouží během války jako ozdravovna a rekreační zařízení. V roce 1948 se název spolku výnosem vlády změnil na Sociální spolek zaměstnanců  Zbrojovky Brno se sídlem v Brně. Od roku 1953 převzal držení nemovitostí zámeckého areálu Československý stát - státní zdravotní správa, která je využívá jako ubytovnu dětí řeckých emigrantů. V roce 1960 patří areál Okresnímu ústavu národního zdraví ve Vsetíně a vzniká tu dětská psychiatrická léčebna, která slouží svému účelu až do roku 2004. V té době je už zámek  dávno vybydlen, ( poslední nájemníci odešli v roce 1983 ) a využíván jako skladiště a garáž. Osud zámeckého parku ještě ovlivnilo jeho rozdělení v roce 1973. Zatímco větší část, která zůstala u zámku, si zachovala původní parkový ráz doplněný dětským herním mobiliářem, menší část parku s rybníkem na východní straně přebudovalo místní MNV na amfiteátr s letním kinem. Stavební úpravy probíhající na zámku po 2. světové válce zásadním způsobem potlačily jeho reprezentativní charakter. Došlo ke zrušení vstupního portálu, sál byl přezděn dvěma příčkami na tři pokoje, bylo zrušeno točité schodiště, zazděny některé okenní a dveřní otvory. Původní vybavení postupně chátrá nebo je rozkrádáno….

znak lockner.jpg

   1892_Hraběnka Hraběnka Pillersdorfová líc.jpg

diller.jpg 

 

Obec Branky