19. 3. Josef

Zítra: Světlana
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie a kultura > Zámek s parkem

Zámek s parkem

Minulost

   zámek 1.pngZámek začal na počátku 18. století stavět nový leník braneckého panství František Erasmus Lockner z Lockenau, který získal v roce 1701 branecké léno za 13 000 zlatých. Zámek byl původně postaven na obdélníkovém půdoryse v barokním stylu, a to jako patrová budova s mansardovou střechou krytou šindelem. V přízemí se nacházel malý pokoj, lokajský pokoj, kuchyň a dvě komory. V prvním patře velká předsíň a šest pokojů pro panstvo.  Po smrti Františka Erasma Locknera v roce 1719 přebírá branecké léno jeho syn Maxmilián Lockner z Lockenau, který je drží až do roku 1746. Špatná ekonomická situace ho donutí lenní statek Branky se souhlasem olomoucké kapitoly prodat Filipu Josefovi svobodnému pánu Wipplerovi z Ušic. zámek 22.png Podle dobových zdrojů ani nový majitel neoplýval finanční silou a navíc vedl hospodářství takovým způsobem, že si na něj stěžují biskupovi v letech 1784 – 1785 vlastní synové Amand a Otto. Ti se v roce 1794, rok před smrtí svého otce, ujímají správy braneckého léna, už zanedlouho však v Brankách hospodaří pouze Otto Wippler. V té době je zámek popisován takto: „Rytířské sídlo bylo vystavěno na jedno patro z dobrého materiálu, nahoře v něm nacházíme předsíň, 6 pokojů ( z toho čtyři pokoje, dva kabinety ), v přízemí malý pokoj, lokajský pokoj, kuchyň, dvě komory a pod samotnou budovou jeden sklep.“  O několik let později žádají bratři Wipplerové biskupství o souhlas s prodejem braneckého léna svým příbuzným sv. p. Hildebrandům. zámek 5.pngPo smrti Otto Wipplera se v roce 1807 stává držitelem braneckého léna dlouholetý přísedící zemského výboru Jan hrabě Troyer, který přislíbil převzít po Wipplerových dluhy ve výši  9 200 zlatých a Amandu Wipplerovi vyplácet doživotní rentu 1 800 zlatých. Není bez zajímavosti, že odhadní cena zámku činila v tom roce 600 zlatých a na pět zlatých byl oceněn letohrádek ve vrchnostenské zahradě. Držení braneckého léna bylo tvrdým oříškem i pro hraběte Troyera, ten si chtěl nejprve na jeho správu půjčit 25 000 zlatých a později dokonce žádal o možnost jeho prodeje. V roce 1822 umírá předchozí držitel braneckého panství Amand Wippler, v roce 1837 Jan hrabě Troyer. Plnomocným leníkem braneckého statku se stává v témže roce jeho syn Ferdinand, který nechal k původní zámecké budově přistavět dvě boční křídla čtvercového půdorysu. O deset let později je držitelem léna Bedřich hrabě z Erlachu; změna byla nutná, protože mnoho věcí bylo rozkradeno a špatné hospodaření se projevovalo v lesích i na movitém majetku. V roce 1852 koupil za 54.000 zlatých statek Branky od Bedřicha z Erlachu Karel Noe rytíř z Nordbergu. Ani ten se však dlouho z držení braneckého panství neradoval, neboť ho už o tři roky později prodává prezidentovi zemské vlády v Opavě Heřmanovi svobodnému pánu Pillersdorfu z Pillersdorfa, který v Brankách hospodaří více než tři desítky let. Roku 1872 byly i Branky vymaněny z lenního svazku olomouckého arcibiskupství. Po panu Heřmanovi z Pillersdorfu se v roce 1886 stává majitelem Bránek za 120.000 zlatých advokát a manžel dcery baronů Pillerstorfových Adolfiny Julie Anny JUDr. Hans Huber, který provedl rozsáhlou přestavbu celého zámku a v jeho okolí založil přírodní park v anglickém slohu podle plánů zahradního architekta Josefa Kořínka. J. Kořínek - starší - kopie.jpgElisabeth Huber a dr. Hans Huber.jpgJosef Kořínek pocházel ze zahradnické rodiny z Hořic. Jako mladý sbíral zkušenosti ve Vídni, později pracoval v uherské Pécsi a odtud i s manželkou přesídlil do Branek, kde žil až do roku 1919, kdy v 79 letech zemřel. Parkem dříve protékal potok a jeho součástí byl a dodnes je rybník. Díky stavitelskému úsilí pana Hanse Hubera získal zámek charakteristickou podobu s nárožní věžičkou na jihovýchodní straně,  menší přístavbou s vysokými francouzskými okny na východní straně a s centrálním, mohutně vystupujícím rizalitem vymezeným nárožními věžemi na zadním průčelí . V roce 1910 kupuje branecký statek za 500.000 K. přerovský továrník Jan Weigel, majitel jedné z největších továren na výrobu kočárů v Rakousku Uhersku, o šest let později Branky prodává polskému generálmajorovi ve výslužbě Erichu svobodnému pánu Dillerovi. Ten v roce 1926 prodává Dolní dvůr, ke kterému patří 93 ha nejlepší bonity v katastru obce, Moravskému zemskému výboru, jenž na místě zřizuje Zemský pokusný statek. Za starosty Alberta Günthera od něj kupuje obec Zámeček (č.p. 6), dnešní sídlo obecního úřadu. Zřejmě ve finanční tísni dál v roce 1926 získává baron Erich Diller povolení Státního památkového úřadu k prodeji vzácné mědirytiny „Ritter; Tod und Teufel“ t.j. Rytíř, smrt a ďábel od Albrechta Dürera, 1513, do Lipska. (Tisk tohoto díla lze shlédnout na Wikipedii na adrese https://de.wikipedia.org/wiki/Ritter,_Tod_und_Teufel). Baron Erich umírá v roce 1926 (nebo 1928?). V roce 1930 prodávají jeho potomci p. František Josef Diller, sl. Marie Gisela Dillerová s pí. Alžbětou Leutzendorffovou, roz. Dillerovou, po částech zámek s parkem i statek s polnostmi a lesem Janu Křižanovi st., vlastníkovi Parní pily a továrny na bedny ve Valašském Meziříčí. Nato zámek s parkem i statkem kupuje notář z Valašských Klobouk pan Bedřich Bubílek s manželkou Anežkou a s paní Koláčkovou, zatímco Jan Křižan zůstává vlastníkem lesa. (Po jeho smrti v r.1941 les přešel do vlastnictví jeho syna Jana Křižana ml.) Zvlášť je prodán dvojdům č. 70/182 na okraji parku nedaleko dnešního "kulatého mostku" a to bratřím Janovi a Josefovi Cahlíkovým, provozovatelům stolářství. Zámek s parkem i Horním dvorem jako poslední soukromý subjekt kupuje pan Josef Čeladník, dentista ze Zlína.  Pan Čeladník začíná zámek nově zařizovat a zve na něj malíře a sochaře Ludvíka Siegla, který zdobí interiéry novými prvky a malbami, v parku pak zhotovuje dvojici rytířů a několik dívčích alegorických postav. Hlavní vstup do zámku střežila socha Sfingy. Branky - alej v parku[1].jpgzámek 3.pngV červenci 1939 prodává pan Čeladník zámek s parkem Podpůrnému spolku dělnictva československé zbrojovky akc. spol. v Brně, ta na zámeckém nádvoří nechává během dvou let postavit novou třípodlažní budovu a směrem do parku nízké dřevěné stavby. Nové objekty slouží během války jako ozdravovna a rekreační zařízení. V roce 1948 se název spolku výnosem vlády změnil na Sociální spolek zaměstnanců  Zbrojovky Brno se sídlem v Brně. Od roku 1953 převzal držení nemovitostí zámeckého areálu Československý stát - státní zdravotní správa, která je využívá jako ubytovnu dětí řeckých emigrantů. V roce 1960 patří areál Okresnímu ústavu národního zdraví ve Vsetíně a vzniká tu dětská psychiatrická léčebna, která slouží svému účelu až do roku 2004. V té době je už zámek  dávno vybydlen, ( poslední nájemníci odešli v roce 1983 ) a využíván jako skladiště a garáž. Osud zámeckého parku ještě ovlivnilo jeho rozdělení v roce 1973. Zatímco větší část, která zůstala u zámku, si zachovala původní parkový ráz doplněný dětským herním mobiliářem, menší část parku s rybníkem na východní straně přebudovalo místní MNV na amfiteátr s letním kinem. Stavební úpravy probíhající na zámku po 2. světové válce zásadním způsobem potlačily jeho reprezentativní charakter. Došlo ke zrušení vstupního portálu, sál byl přezděn dvěma příčkami na tři pokoje, bylo zrušeno točité schodiště, zazděny některé okenní a dveřní otvory. Původní vybavení postupně chátrá nebo je rozkrádáno….

znak lockner.jpg

  Herrmann von_Pillersdorf.jpg 1892_Hraběnka Hraběnka Pillersdorfová líc.jpg diller.jpg

 

Současnost

     Současnost zámeckého areálu datuji od konce roku 2005, kdy se stal zámek s parkem, kuchyní a budovou bývalé dětské psychiatrické léčebny majetkem obce Branky. DPL zámek.JPGZáměrem obce bylo zrekonstruovat veškerý areál tak, aby se z něj mohl stát domov důchodců sloužící občanům mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko. Budova léčebny měla být přebudována na lůžkovou část, zámek měl sloužit navazujícím službám a administrativě, funkce kuchyně měla být zachována. Obec nechala zhotovit potřebnou projektovou dokumentaci, zajistila stavební povolení na přebudování léčebny, revitalizaci parku a stavbu parkoviště. Finanční rozpočet této akce byl stanoven na 42 000 000,- Kč. U zámku byl zaměřen stávající stav budovy a návrh na využití zámeckých prostor, rozpočet na opravu zámku byl 43 000 000,- Kč.    

        Na sklonku roku 2006 byla podána žádost na ministerstvo financí o dotaci z tzv. norských fondů, z této žádosti už byla stažena rekonstrukce zámku, aby měla Obec větší šanci dotaci získat. DPL.JPGBohužel, žádost nebyla úspěšná a k úspěchu nevedla ani následná jednání se zaměstnanci krajského úřadu, poslanci Zlínského kraje, parlamentu ČR, Europarlamentu a ministrem práce a sociálních věcí. Podporu pro vybudování domova důchodců jsme hledali marně; projekt, který měl zajistit zaměstnanost, lůžková místa pro seniory a v neposlední řadě oživit budovy smysluplným způsobem vzal postupně zasvé. Darovací smlouva na budovy uzavřená s ministerstvem zdravotnictví po dobu deseti let vylučovala pod hrozbou vysoké sankce jakoukoliv manipulaci s tímto majetkem i možnost jiného využití než na domov důchodců.

       Jakkoliv jsme byli zklamaní z nezdaru našeho sociálního projektu, nutnost starat se o tento majetek před obcí zůstala. Vzhledem k tomu, že budovu léčebny ministerstvo zdravotnictví využívalo až do roku 2004 a kuchyň byla poměrně velkoryse opravena rok před tím, byl to především zámek, který nutně potřeboval investice do svého zajištění. schody.JPGAbsence jakýchkoliv opatření k záchraně zámku za poslední desetiletí byla citelně znát – rozbitými a chybějícími skleněnými tabulemi ve střešním světlíku pršela voda až do prvního patra, naprosto nefunkční okapy a svody umožňovaly dešťové vodě po hektolitrech vsakovat do obvodových zdí i základů budovy. Rozbitými okny dovnitř foukalo listí a sníh. Kolem střešního světlíku byly shnilé trámy a po dvou letech se propadl strop v zámecké věži, do které po léta skrytě zatékalo. O rozkradeném mobiliáři je téměř zbytečné se zmiňovat, v době kdy se stal zámek obecním majetkem už byl naprosto „vybydlenou“ nemovitostí. Za zmínku ale určitě stojí to, že byl od roku 1997 kulturní památkou a zároveň smutným svědkem toho, s jakou péčí se stát o své kulturní dědictví staral a stará.

        sál.jpgStavebně historický průzkum provedený panem Číhalíkem v roce 2006 odhalil mimo jiné i řadu nevhodných stavebních zásahů, které od poloviny 20. století značně snížily reprezentativní charakter zámecké budovy. Zároveň se nám dostala do ruky fotodokumentace historických zámeckých interiérů získaná od potomků původních majitelů. Srovnáním se stávajícím stavem si každý člověk mohl udělat obraz o zmaru, který potkal tuto architektonicky cennou budovu.

        zed.JPGObecní prostředky se sice nemohou rovnat těm státním, ale přece jen přísloví o bližší košili nás vedlo k tomu, abychom začali řešit aspoň ty nejpalčivější problémy, které urychlovaly chátrání budovy a měly být vyřešeny dávno před tím, než se zámek dostal do havarijního stavu. Dlouhodobé zatékání zanechalo nesmazatelné stopy na venkovních fasádách, ale i uvnitř budovy, z mokrých zdí se vlhkost dostala i do podlah a způsobila na několika místech zvednutí a zničení parket.

        V roce 2007 byla horolezeckou technikou aspoň provizorně doplněna chybějící skla ve světlíku a přetěsněny největší spáry. V roce 2009 – 2010 proběhla dosud finančně nejnáročnější oprava spočívající v sejmutí kupole na zámecké věži a zhotovení její věrné repliky doplněné navíc o historickou lucernu, která zdobila zámek ještě na počátku 20. století. věž.JPGV první etapě opravy byly provedeny truhlářské a tesařské práce, o rok později dostala věžička měděnou střechu. Finančně nám s touto investicí pomohlo ministerstvo kultury a Zlínský kraj. V roce 2011 byly opraveny okapy, svody a položena dešťová kanalizace. Od roku 2013 jsou s finanční pomocí Zlínského kraje postupně opravována okna. Začátkem roku 2014 byl staticky zajištěn zámecký štít. V roce 2015 bylo díky finanční podpoře z regionálního operačního programu vybudováno vedle zámku parkoviště a v rámci této investice provedeno i odvlhčení přilehlé strany zámku. V témže roce jsme svépomocí zbourali dvě příčky, které z reprezentativního sálu nad hlavním vchodem vytvořily v 60. letech tři pokojové jednotky, zároveň byl zrušen snížený strop a po mnoha letech se největší zámecká místnost „zaskvěla“ v původní velikosti.

      V současné době není rozhodnuto, čemu by měl zámek v budoucnu sloužit, přeci jen provozní investice takové budovy nejsou právě malé a Obec už jednu podobnou nemovitost, včetně řady dalších ( škola, školka, smuteční síň, bytový dům, hasičská zbrojnice, atd.) provozuje. Nákladný je i provoz zámeckého parku, přesto považujeme za nezbytné se o zámek starat lépe než předchozí majitel.

     zámek.JPGSoučástí kulturní památky je i zámecký park. Zásadní úpravy parku začaly probíhat až od roku 2014, díky úspěšné žádosti z operačního programu životní prostředí se nám podařilo získat dostatek finančních prostředků, abychom mohli vykácet náletové a poškozené stromy, ošetřit stromy napadené jmelím a dynamickými vazbami stáhnout koruny starých lip. Podél plotu byly vysazeny nové keře. V témže roce byla nově zpevněna hráz rybníka a instalováno nové zábradlí.

    Podzim roku 2015 byl ve znamení investic, které daly parku dnešní podobu. Získali jsme dotaci z regionálního operačního programu, za kterou bylo pořízeno nové oplocení, vybudována cestní síť, parkoviště a nakoupen mobiliář.

Rok 2016 byl ve znamení dvou zásadních věcí, které Obec mohla udělat pro obnovu zámeckého areálu a další sanaci zámku. V průběhu května a června byla zdemolována budova bývalé dětské psychiatrické léčebny, takže se nádherně otevřel pohled na hlavní zámecké průčelí všem řidičům a pocestným přijíždějícím z jižního směru od Bystřice pod Hostýnem. Na uprázdněném místě bychom chtěli opět obnovit zámecké nádvoří, které podtrhne novou podobu středu obce.nový zámek.JPG

Pro samotnou záchranu zámku bylo důležitější provedení drenáží a nové dešťové kanalizace, což je jeden z předpokladů toho, aby se po vyschnutí zámeckých zdí mohla obnovit fasáda. Na tuto investici nám cca polovinou přispěl Zlínský kraj. 

V roce 2017 se nám podařilo získat šedesátitisícovou dotaci od Zlínského kraje a společně s vlastním finančním příspěvkem jsme opravili šest oken v prvním patře na severní straně zámku. V rámci Obecních slavností byla v červenci otevřena zimní zahrada, kde Spolek pro obnovu zámeckého parku zorganizoval výstavu místních výtvarníků. 

Podle návrhu paní architektky Aleny Carbolové začalo získávat ve druhé polovině roku 2018 definitivní podobu zámecké nádvoří. S finanční pomocí Zlínského kraje se nově zaleskl kovový plot, byly vybudovány mlatové chodníky, osety trávníky a vysazeny stromy. Kolem celé plochy vyrostly záhony s trvalkami a keři. Návštěvníci dostali k užívání nový mobiliář - pergolu, lavičky, odpadkové koše a stojan na kola. Ani v tomto roce neustaly práce na obnově zámku, nejviditelnější změnou byla instalace původních půlobloukových oken v největším sále, která se zároveň promítla i do tváře zámeckého průčelí, zároveň s tím byla opravena i zbývající okna v prvním patře a střecha nad "zimní zahradou". 

P1020614.JPGVe druhé polovině roku 2019 byla dokončena oprava oken v přízemí na severní straně zámku a v zimní zahradě na východní straně. Během roku ještě probíhaly opravné práce na zámeckém nádvoří, svépomocí se vyklízely některé zámecké "komnaty", vytrhávaly staré elektrické kabely a demontovaly staré kotle na ohřev vody. V oknech v přízemí byly doplněny chybějící mříže.

Dokončení oprav historických oken v přízemí proběhlo za finanční pomoci Zlínského kraje v roce 2020.

 

 

Dotace

21.12 2015

Revitalizace zámeckého parku v Brankách

Naše obec získala z Regionálního operačního programu Střední Morava dotaci na projekt s názvem Revitalizace zámeckého parku v Brankách. Maximální výše dotace činí 3,27 milionu korun, což představuje 85 procent způsobilých výdajů.

Cílem projektu byla komplexní fyzická revitalizace zámeckého parku v obci Branky. Jednalo se o realizaci komunikace pro pěší, vytvoření parkového mobiliáře (lavičky a koše) z masivního dřeva v kombinaci s kovem a doplnění oplocení. V lokalitě byla také vytvořena nová parkovací místa pro osobní automobily (10 parkovacích míst, z toho 1 pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace). Celý prostor revitalizace parku je řešen bezbariérově.

Revitalizace zeleně parku byla řešena v rámci jiného projektu z OPŽP. Doplnění o úpravy provedené oběma projekty vedly ke vzniku odpočinkové, ale i aktivní a příjemné zóny, která slouží zejména obyvatelům obce, ale i obyvatelům okolních spádových obcí.

   

2014  

poděkování

poděkování

 

poděkování

 

 

 

 

2017

poděkování

2018

Okna 4.jpg

Nádvoří.jpg

2019

 poděkování kraj.jpg

 2020

Poděkování Zl. kr. okna.jpg